naše obec

naše obec

menu

úvodní stránka
historie obce
současnost obce
složky obce
povinné informace
ocenění obce
občanské sdružení
podnikatelé
OZV
SPOD - standardy kvality
nařízení obce
kultura
fotogalerie
dětské hřiště
víceúčelové hřiště
důležité odkazy
kácení dřevin
registr oznámení
e-podatelna
autor stránek

Czech POINT

nové fotografie

Úprava veřejného prostranství a obnova zeleně ve Valšově

Stavění májky
a pálení čarodějnic

Vítání občánků

Pohádkové odpoledne
s babi Dadlou

Turnaj v člověče nezlob se

Mikulášská pohádka

Rozsvícení vánočního stromku a zpívání koled

Stezka odvahy
a nocování na OÚ

Turnaj v nohejbale

Dětský den - Námořnický

Kácení májky

Rekonstrukce hasičské zbrojnice

Setkání seniorů
a rodáků

současnost obce


Konfigurace obce (seskupení,prostorové uspořádání)
Valšov má v podstatě stejné situování, jako když vznikl před více než šesti staletími jako kolonizační lánová či silniční lesní osada podél historické cesty. Nachází se asi 7 km jižně od Bruntálu v povlovném údolí Důlního či Kočovského potoku, a sleduje v délce asi tří kilometrů komunikaci č. 45 Bruntál-Olomouc, a ve stejném směru i železniční trať. Valšov je křižovatkou komunikace č. 370 na západ do Břidličné a Rýmařova, a tamtéž i železniční dráhy. Na východ odbočuje silniční spoj do Nové Pláně a Roudna. Do Bruntálu se dostaneme i po staré silnici přes Moravskoslezský Kočov, se kterým Valšov téměř sousedí. Komunikace, kdysi jako říšská cesta č. 148, spojovala Olomouc přes Valšov, Kočov a Bruntál do Kladské Nisy v Polsku. Z obce vede i lesní cesta do Meziny.
Původní charakter Valšova, jako „lesní vsi“ tomu nasvědčuje i dnes. Východně se rozkládá rozsáhlý lesní komplex, patřící k největším v Nízkém Jeseníku, od severu pod Venušinou sopkou (655 m n.m.) nad Mezinou,
a k jihu za nejvyšší horu Nízkého Jeseníku Slunečnou (800,2 m n.m.), až téměř nad Moravský Beroun, který k západu navazuje na lesy Rýmařovska a Šternberska. Na jižním svahu Slunečné je přírodní památka Panské louky s naučnou stezkou Lesů ČR, zachovávající původní relikt rostlin a živočichů. Na západě obce Valšov jsou lesy severně od silnice Bruntál-Václavov, k jihu pod Tylov.

Geografie
Zeměpisně patří Valšov do horopisné soustavy Nízkého Jeseníku, tvořícího východní předhůří Hrubého Jeseníku (Pradědské hornatiny). Dominantní vrcholy kolem Valšova patří do Slunečné vrchoviny (součásti předcházející soustavy). Na východní straně jsou to od jihu Měděný vrch (687 m. n m), Měděnec (650 m) a Návrší (679 m), na západě především Smrčina (645 m). Osa obce Valšov svírá ostrý úhel se spojnicí tektonické brázdy, na které vyvřely na rozhraní třetihor až čtvrtohor (1 – 1,5 milionu let) nejmladší české stratovulkány (vrstevnaté kužely) – Jesenické sopky, náležející ke Slunečné vrchovině. Z horní části obce je pěkný výhled na první z nich - Uhlířský vrch, s poutním kostelem P.Marie Pomocné, a s odkryvem profilu sopky po těžbě tufu. Od něho je jihovýchodně Venušina sopka s přírodní památkou Lávový proud (čedičové „varhany“), a na spojnici je dále majestátný Velký Roudný (780 m.n m) s krásně opravenou poutní kaplí. Dvojníkem je jen o 9 m nižší Malý Roudný. Dalším vulkánem je Červená hora (682 m n.m.) u Staré Libavé. Naproti Velkému Roudnému, na levém břehu přehradního jezera Slezská Harta, jsou opuštěné lomy na vulkanický nerost tufit, který vznikl sopečným spadem do tehdejšího jezera. Přírodní památka Razovské tufity je nad dolní částí téže obce, a druhý karlovecký lom, je přes nádrž naproti karloveckému kostelu. Lesy České republiky, Lesní správa Bruntál, budou letos (2007) v uvedeném prostoru budovat přírodní naučnou stezku.
Valšovem protéká jen jediný potok, který se někdy nazývá Kočovský, a někdy Důlní, pramenící pod Čertovou horou (825 m n.m.) nad Malou Morávkou. Správnější by bylo nazývat ho Důlní, protože pramení v oblasti, kde byly rozsáhlé doly na těžbu železné rudy. K obci ale rozhodně patří i řeka Moravice – zrozenec Velkého kotle v Pradědské hornatině. Je nyní hranicí katastrů, ale byla i historickým rozmezím Opavského knížectví na přelomu 13. až 16. století, kde vládli poslední potomci královského rodu Přemyslovců. Valšov je i nedaleko od hranice Hlavního evropského rozvodí Odra – Dunaj (pod Lomnicí u Rým.). Odtud na sever proudí toky do Baltického moře a na jih do Černého moře.
Území obce Valšov sousedí s katastry Moravskoslezského Kočova, Nové Pláně, Lomnice u Rým., Břidličné a Václavova.

Názvosloví (TOPONYMUM) obce Valšov
Každá obec je zrcadlem historie, do něhož je pohled tím hlubší a rozsáhlejší, čím je obec starší.
Je nesporné, že Valšov vznikl již dříve, před rokem 1377, jinak by, logicky, nemohl být uveden v „dělící“ listině synů Mikuláše II., opavských knížat, Přemyslovců.
Samotný původní název dnešního Valšova – KRIEGSDORF, je polemický, protože nelze doložit původ jeho jména.
Shrňme si fakta:
Je zřejmé, že Valšov původně vznikl jako kolonizační osada, lesní lánová či řadová dědina (německy Waldhufendörfer), zbudovaná podél cesty nebo potoku. V případě Valšova to sedí! Zeměpisné jméno s příponou –dorf (něm die Dorf = ves, dědina) svědčí i o původu kolonistů.Nová sídla tak nazývali osadníci přišlí ze Saska, nebo zprostředkovaně ze Slezska (podobně Spachen/dorf – Leskovec nebo Olbers/dorf – Albrechtice /Město/).
Co však s první částí zeměpisného jména? Proč „zlověstný“ název „Kriegs-„ znamenající vojenský nebo válečný? Pokud je nám známo, žádná významná bitva se zde nekonala! Zbývá nám spekulace. Podle tehdejšího způsobu psaní husím brkem, a podle zdatnosti písaře, mohlo snadno dojít k záměně. Vždyť německé sloveso „kriegen“, znamená něco sehnat či dostat. Tedy, ves, kterou někdo dostal, přeneseně obdržel. Také mohlo dojít
k jiné záměně:Z „Kriegs-„ přesmyčkou a vypuštěním „g“ dostaneme „der Kreis“, tj. okruh nebo obvod. Valšov byl skutečně vybudován na obvodu, na hranici panství, Opavského knížectví, kterým byla řeka Moravice. Pozdější český název „Wognowice – Vojnovice“, a válečný buben ve znaku obce je asi jen analogií, odvozenou od dochovaného německého názvu z roku 1377.
Nicméně, ponechme si naše dobré, znělé zeměpisné jméno Valšov, odvozené od staročeského osobního jména Valeš (Valšův Dvůr či Valšova Ves). Kde však k němu naše obec přišla? Přenesením názvu původní, zaniklé vsi. Na počátku 16. stol. zanikla u Těchanova ves jménem Valšov (možná shořela, možná byla vylidněna epidemií), kde je dodnes, západně od hradu Sovince, místní název Valšovský (také Valšův) Důl.Později zanikl
i Kriegsdorf, který byl obnoven v letech 1559-61. Snad proto, že název byl „uvolněn“, snad omylem, dostala naše obec dnešní české zeměpisné jméno Valšov. Německé jméno bylo zachováno. Přibližně obdobně se tak stalo
s místní částí Milotic nad Opavou – Jelením, které se původně jmenovalo Wockendorf (Vokova Ves).